Škola Prapořiště

Sváteční slovo
20.10.09 - Přestup se povoluje nebo povoluje
V souvislosti s dopisem – ve které ředitel jedné školy sděluje jiné škole – že přestup žáka na novou školu povolil...mě napadá:
A hned na začátku říkám – že, dle platných zákonů, je vše, bohužel, v pořádku. Ale... Praxe je asi takováto – Rodič má právo dát dítě do jakékoliv školy a kdykoliv, kolikrát za školní docházku chce. Možná dobrá myšlenka – v realitě ale dost pokroucená. Pominu-li skutečnost, že samozřejmě běhání z jedné školy do druhé nikomu příliš nepřidá (zvykání si na nový způsob výuky, na jiný způsob výuky... , řešení kdejakého problému způsobem – že uteču, vyhnu se, „zabalím to“...), zvláště když se tomu tak děje „každou chvíli“... Pominu-li toto vše nedobré, je zde ještě jeden problém – snadná zneužitelnost. Někde se nepohodnu, mám zrovna dnes jiný názor - nemíním o ničem uvažovat – tak uteču. Nebo – „pomstím se, já vám ukážu“ – já dám dítě jinam... Co na tom, že jsem neuhradil dluhy, které jsem u vás udělal, nezaplatil učebnice, nevrátil učebnice zapůjčené, dlužím za stravné, mé dítě nevrátilo jinému spolužákovi jeho osobní věci, doma se nám (někde) povalují knihy ze školní knihovny ... Co na tom. A že jsem se nerozloučil, že mé dítě neřeklo kamarádům ani ahoj... Přeci – tohle můžu, na tohle JÁ MÁM PRÁVO. No ano. Každý má právo. Dnes hodně oblíbené – křičet o svých právech. A podporované. (Zřejmě se při všech těch PRÁVECH předpokládalo – že slušné jednání je samozřejmostí a povinností... ) Já osobně si myslím – že každý má především právo na to, aby se ostatní k němu chovali slušně. A toto platí oboustranně. Tedy nejen právo – ale současně i povinnost. Přestup se povoluje (nebo povoluje) – neb většina škol je dnes ráda „za každou duši“, tedy se blížeji nezajímá o to – proč ten a ta si vybrali pro řádnou docházku zrovna tu jejich školu... Zajímal bych se – protože – starého psa novým kouskům nenaučíš... Tedy – kousky zůstanou stejné, jen předváděné budou nyní „o kus dál“...
A na okraj dodávám: Možná by toto vše šlo řešit rozumnou dohodou mezi školami. Nejprve si zjistím, zda dítě má vše uhrazené a vyrovnané na škole, ze které tak náhle prchá... Promluvím si s pedagogy, kteří toto dítě učili - a teprve poté budu rozhodovat o tom, zda přestup „se povoluje“. Možná by toto stačilo, ale praxe je, bohužel, jiná... J. Dobiáš

Sváteční slovo